Výprava Jáchymov a Most 2021

Pátek 24. 9.

V pátek jsme se všichni sešli na autobusovém nádraží, odkud jsme vyráželi na výpravu. Dojeli jsme do Jáchymova, kde jsme se ubytovali na faře. Rozdělili jsme se do pokojů. U holek jsme spaly čtyři na jedné dvojlůžkové posteli a dvě na druhé dvojlůžkové posteli.

Sobota 25.9.

Ráno jsme se nasnídali, sbalili si batůžky a vyrazili jsme na mohylu Eliáš. Odjížděli jsme po čtyřech autem, abychom nemuseli šlapat do kopce. Konala se zde již 29. rokem vzpomínková akce na památku všem skautům, kteří museli pracovat v lágrech v Jáchymovském pekle. Po nástupu a slavnostním vyvěšení vlajky, jsme se mohli zeptat pamětníka na otázky ohledně tehdejších podmínek života v lágrech a u toho jsme si opékali buřty. Pak se tam konala malá hra, kde jsme měli odpovědět na otázky ohledně místa, kde jsme se nacházeli. Vyhráli jsme čokoládu. A šlapali jsme zpátky do kopce.

Odpoledne jsme šli do štoly č.1, kde jsme se dozvěděli o tehdejší důlní technice. A počítali jsme šmouly. Cestou zpět na ubytování jsme se pohoupali na houpačce, přičemž Vašík ztratil peněženku při lezení po stromech, což jsme zjistili až druhý den. Večer jsme si pletli turbánky na skautský kroj.

Kamilka

Neděle 26.9.

Neděle začala kokosovou buchtou a perníkem a následným balením věcí do krosen. Pak jsme uklidili faru a pokoje, aby po nás nezbyl ani drobeček. Krosny jsme naložili do auta a my šli do muzea Královská mincovna, kde jsme se dozvěděli mnoho zajímavých informacích o těžení v Jáchymově a jeho okolí. Po hodinové prohlídce jsme se vydali na autobus, který nás dovezl do Varů na vlak do Mostu, a naposledy tento den jeli autobusem a popošli do Skautského domu. Je tu i automat na horkou čokoládu 🙂 Ubytovali jsme se a dali si horké kakao, jako jednu z posledních věcí jsme se koukali na odborky a někteří z nás i na výzvy a pletli si navzájem různé copánky či culíky. Před večerkou jsme si dali výborný buřt guláš. Po vydatné večeři jsme si přeplétali turbánky, které drželi a drží lépe než ty z minulého dne.

Viki

Pondělí 27. 9.

Dnešní dopolední program probíhal ve skupinkách, tak si můžete přečíst hned tři vyprávění:

Hurvajz, Kačenka, Ráďa a Terezka

Vstali jsme a šli na snídani, pak nám řekli abychom si zabalili batohy. Když jsme si zabalili, sešli jsme se u dveří. Potom jsme se dozvěděli, co budeme dělat. Rozdělili nás do tří skupin. Potom nám dali potřebné věci a vyrazili jsme. Šli jsme podle mapy, museli jsme dojít ke dvěma altánům, které byly v lese. Po cestě jsme plnili různé úkoly (např. najít v lese houbu nebo přinést živého živočicha). První úkol byl, abychom poskládali vlaštovku. Druhý úkol byl zapamatovat si různé předměty a pak je napsat do zápisníku. A ještě jsme museli vymyslet příběh. Když jsme došli k mostu poskládali jsme z přírodnin páva. Potom jsme už došli zpátky. Do časového limitu jsme museli odevzdat věci, co jsme posbírali po cestě.

Hurvajz

Leontýnka, Máří a Mauí

Po snídani jsme byli rozděleni do skupinek po čtyřech, ale naše skupinka obsahovala pouze tři členy. Mě, Máří a Justina. Dostali jsme mapu, zadání úkolů a byli jsme vypuštěni do lesa. V tu chvíli to vypadalo jako taková pohodová procházka po lese. Jedním z úkolů ale bylo, že jsme měli do mapy zaznamenávat trasu naší cesty, což bylo ještě ztíženo tím, že já jakožto vůdce skupiny jsem nesměla šahat na mapu.

Tak jsme tedy vyrazili do protějšího kopce, plnit úkoly a pokusit se neztratit ve spletitém terénu plném cestiček. Po chvíli jsme došli k blízkému rybníčku. Pohráli jsme si na hřišti, splnili část úkolů a pozorovali nutrie. Poté jsme vyrazili dál.  Cesta byla dobře vidět, a tak jsme brzy došli na první stanoviště. Po sestavení vlaštovky z papíru, jakožto našeho nového domácího mazlíčka, jsme se rozhodli pokračovat v cestě. Po nějaké chvilce jsme došli na rozcestí. Na této cestě jsme měli narazit na dvě rozcestí, a tak jsme se dali doleva. Na dalším rozcestí nám ale začalo připadat divné, že některé cestičky se ve skutečnosti neshodují s realitou. Vyzkoušeli jsme tedy všechny cestičky, které z tohoto rozcestí vedly (pro jistotu dvakrát), přičemž jsme začali pomalu propadat panice.

Po dlouhém prozkoumávání možných cest, jsme se naštěstí, i přes chuť mého týmu spáchat na mě atentát fialovou houbou, dostali zpět na stanoviště jedna. Po bližším prozkoumání mapy jsme zjistili, co se vlastně stalo. Na rozcestí, na kterém jsme před tím odbočili doleva, jsme měli odbočit doprava, protože v mapě to nebylo první rozcestí ale rozcestí druhé. Na druhý pokus jsme již šli správně a po nějaké době jsme úspěšně dorazili i na druhé stanoviště. Po splnění paměťové hry jsme málem vyrazili špatným směrem kvůli Justinovi, který otočil mapu. Měli jsme už sice splněné všechny úkoly, které jsme cestou plnili, ale do cíle nám ještě chyběli asi dva kilometry a nám docházel čas. Po úspěšném nezabloudění jsme došli do cíle jen se sedmiminutovým zpožděním.

Leontýnka

Kamilka, Vašík, Viki a Zkáza

Ráno jsme se všichni příjemně probudili a jako každé ráno si dali buchtu. Po ranní hygieně jsme vyšli ven a vedoucí nás rozdělili do skupin a dali nám potřebné věci na výpravu (mapu, buzolu, fix a papíry na úkoly). Všechny týmy si určily kapitána a vybraly si mapu, po které jsme šli na dané body, s podmínkou že kapitáni se smí pouze dívat na mapu a nesmí se jí dotýkat ani ukazovat. Před odchodem jsme ještě dostali úkoly a ty zněly:

  • přinést z lesa květ, červený list, houbu, plod, živého živočicha
  • vymyslet příběh na téma Výprava snů
  • vyrobit zvířátko z přírodnin

a konečně jsme mohli vyrazit.

Na první bod jsme došli bez problémů, ale čekal nás úkol složit vlaštovku, přičemž dva členové týmu hodili vlaštovku na střechu altánu, a následně jsme vyrobili z klacíků a šišek žirafu. Na druhý bod jsme došli opět bezproblémově, ale úkol ve druhém altánu byl těžší. Byla to paměťová hra. Vedli jsme si poměrně dobře a rovnou jsme napsali příběh a pomalu jsme se vraceli zpět. Cestou jsme dosbírali, co jsme potřebovali, jako například živočicha – chrousta jménem Ignác. Dali jsme ho do starého květináče, který jsme našli cestou. Do cíle jsme dorazili první a všichni s úsměvem na tváři.

Viki a Kamilka

A jak dopadly snahy o záznam trasy do mapy? Posuďte sami.

Společné odpoledne

V pondělí po obědě jsme v Mostě šli na hřiště. Nejdříve jsme jeli autobusem a pak jsme šlapali pěšky do kopce. Místo normálního hřiště tam byly super prolejzky. A dál tam byla vysoká vyhlídková věž. A když jsme se vyblbli, tak jsme šli nakupovat. My jsme byli ve skupinkách (max. po pěti  osobách😊) a rozešli jsme se po obchodním domu. Nakupovali jsme různé blbosti, ale užívali jsme si to.

Byli jsme tam hodinu, pak jsme se sešli obě skupiny, zaplatily a jeli v 8:05 autobusem. Když jsme dorazili na požadovanou zastávku, tak jsme vystoupili a šli jsme ke skautskému domu. Zuli jsme si boty a šli do pokojů, kde jsme si chvilku povídali a pak byla výborná večeře (hmm hamburgery) pak po večeři jsme si chvilku hrály a psali zápisy do téhle kroniky. Pak nás čekala teplá sprcha a šli jsme spát.

Vašík

Úterý 28. 9.

V úterý nás čekalo už jen balení a cvičení v domácích pracech 🙂 Celý skautský dům byl třeba po našem pobytu uklidit, a tak vznikl dlouhý seznam plný místností a činností jako je vysávání, zametání, vytírání a utírání stolů.

Po posledním společném obědě, těstovinách s trhaným masem, které se kupodivu v burgerech nesnědlo všechno, jsme vyrazili na vlak a k domovu.

Finanční podpora

Akci finančně podpořil Karlovarský kraj.